Regenerací rozumíme znovunastolení fyziologické rovnováhy po sportovní zátěži. Tyto klidové fáze, kdy tělo doplňuje potřebné látky, jsou nutné, aby se výsledky tréninku projevily.

Význam regenerace

Tréninkové jednotky, které vedou ve vytrvalostním sportu ke zvýšení výkonu, musí nejprve narušit interní rovnováhu těla, aby pak vyvolaly adaptaci. Trénink je sám o sobě v důsledku únavového podráždění vyčerpávající - zhoršuje výkon. Organismus se však požadavkům tréninku přizpůsobí, aby byl znovu schopen podávat výkon. Ve fázi odpočinku se pak tělo buduje tak, že se k výchozímu stavu přidá něco navíc - tento jev se nazývá superkompenzace. Princip tzv. superkompenzace je lidsky řečeno snaha organismu posílit to, co nedostačuje. Organizmus se snaží vyrovnat tréninkovou zátěž a ještě něco přidat, abychom příště nebyli tolik vyčerpáni. Základ superkompenzace je tedy jednoduchý – biologický organismus se brání opakování poškození a přetížení tím, že zesílí systém či strukturu, která byla předchozím přetížením poškozena.

Účinek na látkovou výměnu

Při stálém vytrvalostním tréninku dochází v důsledku opakovaného vyprazdňování a opětovného naplňování zásobníků energie ke zlepšení zásobovacího výkonu. Zvyšování pochodů látkové výměny podporuje zase vyšší enzymové výkony. Pro zvýšenou přeměnu uhlohydrátů, tuků a bílkovinných substancí na energii látkové výměny je nutný zvýšený přísun mikroživin (např. vitamínů B). Vytrvalostní výkon se tedy zvyšuje nejen zatížením, nýbrž i dostatečným odpočinkem. Regeneraci podporují regenerační trénink, masáže, dostatečný spánek a pestrá strava.

Oxidační stres v důsledku sportu

V rámci intenzívních sportovních aktivit dochází v organismu na základě zvýšeného získávání energie ke zvýšené tvorbě radikálů. Kromě volných radikálů, které vznikají v důsledku vnějších vlivů (znečištění vzduchu, ultrafialového záření, nedostatek kyslíku atd.), působí na organismus enormní oxidační zátěž. Ta může poškozovat svalové buňky, oslabovat imunitní systém, vyvolávat záněty a snižovat schopnost regenerace. Především vytrvalostní atleti by měli neustále obnovovat antioxidační ochranu proti poškození způsobovanému volnými radikály pomocí vitamínu C, vitamínu E, koenzymu Q10 a selenu. Imunitní systém se tak odlehčí a organismus je rychleji připraven na další zatížení.